Mapa odborů Národní Jednoty Severočeské
03.07.2014
Mapa odborů Národní Jednoty Severočeské (Stav dne 1. června 1927), zpracoval V. Vonásek, navrhl R. Turka, 115x195 cm, závěsná mapa ručně kreslená černou tuší, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 57 537, KA - 347
Jedna z nemnoha českých map velmi speciálního zaměření znázorňuje západní, severní, střední a východní Čechy necelých deset let od vzniku Republiky československé. Respektuje státní, krajské i okresní hranice, okolní státy však nepojmenovává a příhraniční oblasti za zemskou linií neznázorňuje. Všímá si především okresních měst a obcí, v nichž existují nebo naopak nepůsobí odbory Národní Jednoty Severočeské. Zaznamenává hranice mezi jejími sbory.
Z výsledků bádání Jany Fridrichové vyplývají následující skutečnosti: „U příležitosti generálního sněmu hraničářů, který se konal 2. dubna 1922 v Praze, byl založen Svaz Národních Jednot a Matic. Jeho posláním byla ochrana společných zájmů a řízení spolupráce v hraničářských otázkách. Členy svazu tvořila Ústřední matice školská, Národní jednota severočeská, Národní jednota pošumavská, Národní jednota pro jihozápadní. Moravu, Národní jednota pro východní Moravu, Slezská matice lidové osvěty, Matice opavská, Slovenská liga, Národní jednota slezská, Jednota československá a Národní jednota Komenský. Národní jednota severočeská (NJS) byla rozdělena na 14 sborů, 66 okrsků s 873 odbory a měla 98 570 členů. Péči NJS bylo svěřeno území od Rakovníka přes Litoměřice až k Poličce. NJS vykonávala v oblasti severních Čech obrannou, lidovýchovnou a sociální činnost. Zejména se zaměřovala na smíšené politické okresy. Působností a rozlohou byla největší národní organizací v republice a měla také ze všech obranných jednot největší nemovitý majetek. Ústředním orgánem NJS byl od roku 1900 vydávaný časopis Hraničář. J. Maštálko vyzdvihoval význam NJS zvláště v oblasti pohraničí, kde byl jedním z hlavních úkolů rozvoj školství. Okresní správa politická působila v České Lípě v letech 1918-1927. Politický okres Česká Lípa se dělil na tři soudní okresy: Česká Lípa, Mimoň a Nový Bor."
Landkarte der Sektionen der Nordböhmischen Nationalen Einheit (Národní Jednota Severočeská) (Stand 1. Juni 1927), ausgearbeitet von V. Vonásek, entworfen von R. Turka, 115x195 cm, Wandkarte von Hand mit schwarzer Tusche gemalt, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 57 537, KA - 347
Als eine der wenigen spezialisierten böhmischen Landkarten veranschaulicht diese West-, Nord-, Mittel und Ostböhmen zehn Jahre nach Entstehung der tschechoslowakischen Republik. Es werden die Staats-, Kreis- und Bezirksgrenzen gekennzeichnet, die angrenzenden Staaten werden jedoch nicht benannt und die Grenzgebiete jenseits der Grenze nicht dargestellt. In erster Linie werden Bezirksstädte und -gemeinden, in denen die Sektionen der Nordböhmischen Nationalen Einheit (Národní Jednota Severočeská) dargestellt. Eingezeichnet sind auch die Grenzen zwischen deren Gruppen.
Aus Sicht der Forscherin Jana Fridrichová treten folgende Tatsachen in den Vordergrund: „Anlässlich der am 2. April 1922 in Prag stattfindenden Generalversammlung der Grenzer wurde der Verband der Nationalen Einheit und Schul- bzw. Kulturvereine (Svaz Národních Jednot a Matic) gegründet. Dieser Verband hatte die Wahrung gemeinsamer Interessen sowie die Errichtung einer Zusammenarbeit in Grenzfragen zum Ziel. Verbandsmitglieder waren der Böhmische Schulverein (Ústřední matice školská), die Nordböhmische Nationale Einheit (Národní Jednota severočeská), die Nationale Einheit Böhmerwald (Národní Jednota pošumavská), die Nationale Einheit Südwestböhmen (Národní Jednota pro jihozápadní), Mähren, die Nationale Einheit Ostmähren (Národní Jednota pro východní Moravu), der Schlesische Kulturverein der Volksaufklärung (Slezská matice lidové osvěty), der Troppauer Kulturverein (Matice opavská), die Slowakische Liga (Slovenská liga), die Schlesische Nationale Einheit (Národní jednota slezská), die tschechoslowakische Einheit (Jednota československá) und die Nationale Einheit Comenius (Národní jednota Komenský). Die Nordböhmische Nationale Einheit (NJS) war in 14 Gruppen, 66 Distrikte und 873 Sektionen unterteilt und hatte 98 570 Mitglieder. Ihr oblag das Gebiet von Rakonitz (Rakovník) über Leitmeritz (Litoměřice) bis zu Politschka (Polička). Die Nordböhmische Nationale Einheit (NJS) beschäftigte sich in Nordböhmen mit der Abwehr und übte erzieherische sowie soziale Tätigkeiten aus. Gemischte politische Bezirke waren von besonderem Interesse. Was den Wirkungsbereich und die Ausdehnung betrifft, gehörte sie zur größten nationalen Organisation in der Republik und hatte auch die größten Immobilienbesitzungen aller Abwehreinheiten. Das Zentralorgan der Nordböhmischen Nationalen Einheit (NJS) gab ab dem Jahre 1900 die Zeitschrift „Hraničář" heraus. J. Maštálko hob vor allem im Grenzgebiet die Bedeutung der Nordböhmischen Nationalen Einheit (NJS) hervor, wo die Entwicklung des Schulwesens zu seinen Hauptaufgaben gehörte. Die politische Bezirksverwaltung war in Böhmisch Leipa (Česká Lípa) in den Jahren 1918-1927 tätig. Der politische Bezirk Böhmisch Leipa (Česká Lípa) wird in drei Gerichtsbezirke unterteilt: Böhmisch Leipa (Česká Lípa), Niemes (Mimoň) a Haida (Nový Bor)."